Aktuality
- Podrobnosti
Nově zbudovaná Naučná stezka u Borovinky se otevře ve čtvrtek 14. března. Stezku realizoval ve spolupráci s odborem životního prostředí magistrátu osadní výbor Staré Hory.
Jak sdělil předseda Radek Zvolánek, bylo na stezce instalováno šest naučných tabulí. Financovány byly z Ekologického fondu města Jihlavy.
Pojednávají o přírodě lokality u Borovinky, o významu vody v krajině nebo o samočisticí schopnosti krajiny. Jedním z témat je např. „lesní internet“, komunikace a spolupráce stromů. Tabule obsahují také desatero chování pro návštěvníky.
Stezka byla realizována v roce 2023 v délce 2,2 km. Vede kolem rybníka Borovinka a Smrčenského potoka a po lesní cestě zpět. Vlastníkem stezky a okolních lesních pozemků je město, hospodaří zde Správa městských lesů Jihlava.
Podle realizátorů stezky je lokalita významná zachovaným meandrujícím korytem potoka a výskytem řady druhů rostlin a živočichů, z nichž některé jsou vzácné nebo zvlášť chráněné.
Účastníkům se doporučuje vzít si s sebou mobilní telefony a stáhnout si aplikaci Lesní svět, v níž je možno přečíst QR kódy na pěti tabulích s tématy Rybník Borovinka / Ptáci, Smrčenský potok / Rostliny, Zvířata v lese, Stromy a keře / Lesní internet, Sucho a kůrovec / Houby.
- Podrobnosti
Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu lesního zákona, která půjde v následujících dnech do řízení. Za hlavní změny v návrhu zákona lze považovat:
- snížení minimálního věku porostu pro obnovní těžbu z 80 na 60 let
- prodloužení lhůty pro obnovu na 5 let a na zajištění na 10 let
- nahrazení parametru zakmenění parametrem zápoj
Základním cílem novely lesního zákona je podle ministra Výborného více motivovat a méně regulovat vlastníky a správce lesů. Ministerstvo zemědělství spoléhá na to, že si vlastníci lesů uvědomují svou zodpovědnost a to, že les má celou řadu zcela zásadních funkcí. Zároveň připomněl, že novela lesního zákona je přímo spojena s novelou zákona o myslivosti. Prodloužená lhůta pro obnovu lesa ze 2 na 5 let vychází z pozitivních zkušeností s prodloužením uvedených lhůt v rámci obnovy lesa po kůrovcové kalamitě. Prodloužena by měla být také lhůta pro zajištění lesa, a to ze 7 na 10 let. Za zásadní změnu lze považovat snížení minimálního věku porostu pro obnovní těžbu z 80 na 60 let.
Pro nestátní lesy ruší návrh novely závazná ustanovení LHP „minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin na obnově lesa“ a „minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku“. V této oblasti dochází k odlišnému přístupu k vlastníkům, resp. pro správce státních lesů by měla tato ustanovení zůstat v platnosti.
Ekosystémové služby jsou také nově v lesním zákoně definovány. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že ekosystémové platby by mohly začít fungovat po roce 2027. Podstatná změna se má dotknout také zpracování LHO. Vznikne také registr kategorizace lesů a lesnické typologie, který bude mít na starosti ÚHÚL. Výpočet poplatků za odnětí pozemků plnění funkcí lesa by měl být zjednodušen a řešen samostatnou vyhláškou. U lesů ve vlastnictví státu je navržena změna dotýkající se spolupráce Lesů ČR a lesnických škol, která jim umožní využívání lesních pozemků v majetku státu pro odbornou přípravu studentů. Úprava je plánována rovněž u povinností odborných lesních hospodářů (OLH), kteří by například měli odpovídat za újmu, kterou způsobili vlastníkovi v souvislosti s výkonem činnosti OLH.
Další změnou je plánované posílení státní správy lesů. Novým termínem v zákoně se mají stát protipožární pásy, s nimiž se počítá zejména pro oblasti s vysokým rizikem vzniku požárů. Marek Výborný dále uvedl, že novela lesního zákona je konsensem podnětů od zainteresovaných stran reprezentovaných profesními organizacemi, a doplnil, že aktuální znění návrhu bylo vykomunikováno s Ministerstvem životního prostředí, s nímž jsou na aktuální verzi návrhu ve shodě, s výjimkou problematiky ponechávání mrtvého dříví v lesích. Podle názoru ministra zemědělství není možné vydat vyhlášku, která by definovala objemy ponechaného mrtvého dříví, protože by tato norma byla prakticky neměřitelná, nekontrolovatelná. Zároveň připomněl, že jsme již nyní na druhém až třetím místě v Evropě v objemu ponechávání mrtvého dříví v lese.
Podle slov ministra Výborného by novelu lesního zákona měla projednat vláda na konci května a následně by měla pokračovat do Poslanecké sněmovny. Novela lesního zákona má nabýt účinnosti od 1. ledna 2025.
Zdroj: Silvarium.cz https://www.silvarium.cz/lesnictvi/vice-motivace-mene-regulace-ministr-vyborny-predstavil-novelu-lesniho-zakona
- Podrobnosti
Zima je obdobím vegetačního klidu a zároveň časem pro potřebné kácení a pěstební probírky stromů a keřů. Letos se kácení nevyhnou například stromy v lesoparku Helenín, na Královském vršku, ale také na Masarykově náměstí.
Vegetační klid probíhá od ledna do března. V tomto období město nechá pokácet větší množství stromů především v lesoparku Helenín, na Masarykově náměstí, na sídlišti Královský Vršek, v příměstské části Heroltice a v okolí Staré Plovárny. Dále se kácení plánuje v ulicích Pávovská, Telečská, Žižkova a dalších. Bude se jednat o suché, usychající a poškozené stromy. Náhradní výsadby se uskuteční v následujících letech na plochách, kde je pro stromy dostatek prostoru.
Stromy ke kácení jsou určeny na základě vlastních šetření správce veřejné zeleně, výstupů z inventarizace zeleně, na základě podnětů veřejnosti a některé stromy je nutné kácet z důvodu kolize se stavbou nebo rekonstrukcí.
uvedla vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková.
Město, stejně jako každý vlastník, musí mít podle zákona vyřízené povolení ke kácení dřevin od orgánu ochrany přírody, a to u stromů s obvodem větším než 80 cm měřeném ve výšce 130 cm.
V lokalitách Sídliště I - Pavlovova, E. Rošického, Wolkerova, Demlova, Březinova, Žižkova, Jiráskova nebo Bří Čapků je kromě probírek v plánu i rušení některých živých plotů. „Důvodů je několik, například kvůli nevhodnému umístění, druhu keře či slábnoucí vitalitě, které vedou ke zvyšujícím se nákladům na pravidelný řez a údržbu. Žádoucí dosadby volně rostoucích menších keřů budou pak samozřejmě řešeny, a to individuálně,“ doplnila Ruschková.
- Podrobnosti
V souvislosti s probíhající klimatickou změnou dochází k výrazným změnám, mimo jiné, i v lesním hospodářství. Při obnově lesa je více kladen důraz na druhovou pestrost s tím, že se pracuje téměř výhradně s dřevinami používanými ve zdejší dosavadní lesnické praxi.
Cílem projektu Kraje Vysočina zahájeného na počátku roku 2023 je v podmínkách našeho kraje ověřit možnost hospodářského využití vybraných nepůvodních dřevin. Vybranými nepůvodními dřevinami jsou takové dřeviny, které by, s ohledem na probíhající klimatickou změnu, mohly být perspektivní zejména z produkčního hlediska, ale zároveň by plnily mimoprodukční funkce lesa (např. půdoochranná, vodoochranná, atd.).
V rámci projektu byly po konzultaci se zástupci Mendelovy univerzity v Brně vysázeny například:
- kaštanovník setý
- borovice rumelská
- sekvojovec obrovský
- líska turecká
- zerav obrovský
„Vybrané netradiční dřeviny jsou na předmětných plochách ve směsi s dřevinami v našich podmínkách běžnými. Výsadba proběhla ve dvou oplocenkách na majetku ve správě společnosti Správa městských lesů Jihlava, s.r.o., které náleží veliké poděkování za spolupráci v tomto projektu. Celková plocha zalesněná těmito vybranými dřevinami činí celkem cca 35 arů, jedná se celkem o cca 350 ks jedinců“.
uvedl Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.
Zúčastněnými stranami dohody o spolupráci, na základě které se realizuje výsadba vybraných druhů dřevin, jsou Kraj Vysočina, Správa městských lesů Jihlava, s.r.o. a Mendelova univerzita v Brně - Lesnická a dřevařská fakulta. Správa městských lesů Jihlava, s.r.o není nováčkem v projektech na úseku lesního hospodářství a na jejich majetku je realizována i demonstrační plocha s výzkumem výchovy pěstování lesních dřevin, proto i v projektu Kraje Vysočina jsou vnímáni jako cenný odborný partner.
Projekt je složen ze tří etap: v první etapě končící rokem 2024 probíhá výsadba dřevin s následnou péčí o ně, ve druhé etapě (rok 2025 – 2028) probíhá následná péče o dřeviny a případné vylepšení, třetí etapa končí rokem 2031, kdy bude zpracována závěrečná zpráva a prezentovány výsledky projektu. Celkové náklady projektu jsou ze strany Kraje Vysočina stanoveny na maximálně 50 tis. Kč.
- Podrobnosti
V Jihlavě bylo z více než 20 000 stromů nenávratně poškozeny desítky z nich, což vyžaduje jejich úplné pokácení. Další stovky stromů utrpěly škody, ale po ošetření by měly přežít. Od úterní 2.1. se hlavně pracuje na odstranění nebezpečných stromů a ulomených větví zachycených v korunách. Ze silnic a chodníků byly stromy a větve odtraněny již během svátků.
Od 2. ledna 2024 se pracuje na ošetření stromů na Telečské a Havlíčkově ulici z vysokozdvižné plošiny. Nejvíce postižená stromořadí jsou také na sídlištích Demlova, Kollárova a Leoše Janáčka, kde jsou polámané borovice. V terénu je více než dvacet dřevorubců rozdělených do šesti pracovních skupin.
